Historie

Historie TJ Sokol Staré Město

Tradice sportu, pohybu a společenského života
TJ Sokol Staré Město je součástí dlouholeté sportovní tradice obce Staré Město u Frýdku-Místku. Historie zdejšího Sokola sahá do první poloviny 20. století a je úzce spojena se sokolovnou, která byla vybudována v roce 1929.
Sokolovna se postupně stala významným místem místního sportovního i společenského života. Její prostory sloužily tělovýchově, kulturním akcím i setkávání obyvatel. Na tuto tradici dnes navazuje také oddíl stolního tenisu.

1. Historie sokolského hnutí
Počátky Sokola v českých zemích
Sokolské hnutí vzniklo 16. února 1862 v Praze založením Tělocvičné jednoty pražské.
Mezi jeho zakladatele patřili Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Prvním starostou jednoty se stal Jindřich Fügner, zatímco Miroslav Tyrš položil základy sokolské tělocvičné soustavy.
Sokol od počátku spojoval tělesnou výchovu s rozvojem osobnosti, vzděláváním, vlastenectvím a občanskou odpovědností.
Postupně se rozšířil do mnoha měst a obcí českých zemí. Sokolské jednoty se stávaly centry sportu, kultury a společenského života.
Významnou součástí sokolské tradice jsou všesokolské slety. První se uskutečnil v roce 1882 v Praze pod vedením Miroslava Tyrše.
Historie Sokola byla ovlivněna také dramatickými událostmi 20. století. Organizace byla pronásledována za nacistické okupace a její samostatná činnost byla následně potlačena komunistickým režimem. Po roce 1989 se nezávislé sokolské hnutí obnovilo.
Jeho hlavní myšlenky však přetrvaly: pravidelný pohyb, sportovní čestnost, spolupráce a rozvoj společnosti prostřednictvím tělesné výchovy.

2. Počátky Sokola ve Starém Městě
Sokolské hnutí se postupně rozšířilo také na Frýdecko a Místecko.
Z historických záznamů vyplývá, že ve Starém Městě působila sokolská jednota již před výstavbou vlastní sokolovny.
Zajímavým dokladem o stáří místního Sokola je zápis ve školní kronice, podle kterého se v roce 1968 konaly oslavy 50. výročí jeho založení. Přesné datum ustavení místní jednoty však dosud nebylo spolehlivě ověřeno.
Činnost staroměstského Sokola nebyla zaměřena pouze na tělesné cvičení. Jednota se podílela také na kulturních a společenských aktivitách obce a postupně získávala důležité postavení v místním spolkovém životě.

3. Rok 1929 – výstavba sokolovny
Významný milník místní historie
Jednou z nejdůležitějších událostí v historii staroměstského Sokola byla výstavba vlastní sokolovny v roce 1929.
Podle oficiální historie obce šlo o první sokolovnu postavenou na Frýdecku.
Výstavba představovala významný počin místní tělovýchovné jednoty, která budovu vybudovala vlastními silami a ve vlastní režii.
Diplomová práce Marie Němcové, která vychází mimo jiné z historických obecních a školních kronik, uvádí slavnostní otevření sokolovny dne 4. října 1929.
Slavnosti se podle historického záznamu účastnilo velké množství obyvatel Starého Města i okolních obcí.
Zajímavostí je, že v sokolovně byl zřízen také biograf s názvem Elektra.
Budova tedy již od svého vzniku plnila nejen sportovní, ale také kulturní funkci.
Sokolovna jako centrum společenského života
Význam sokolovny potvrzují rovněž dokumenty z následujících let.
V roce 1933 byl ve Starém Městě založen samostatný sportovní klub Staroměstský SK, který se věnoval především kopané a hokeji.
Podle záznamu ze staroměstské kroniky byla spolkovou místností nově založeného sportovního klubu právě sokolovna.
Budova tak poskytovala zázemí nejen přímo sokolským cvičencům, ale také dalším sportovním organizacím.

4. Období druhé světové války a poválečná léta
Také místní sportovní a společenský život byl ovlivněn událostmi druhé světové války.
Přestože během okupace panovala řada omezení, historické záznamy dokládají pořádání některých kulturních akcí v prostorách staroměstské sokolovny.
Po válce nastaly zásadní změny v organizaci československé tělovýchovy.
V roce 1948 došlo ke sjednocování tělovýchovných organizací a Staroměstský sportovní klub byl začleněn pod název Sokol Staré Město.
Od roku 1954 se používal název TJ Tatran Staré Město.
Podle historických materiálů místního fotbalového oddílu se v roce 1970 vrátil název TJ Sokol Staré Město.
Tato historie dokládá proměny organizačního uspořádání místní tělovýchovy v průběhu 20. století.

5. Rozvoj sokolovny ve druhé polovině 20. století
Sokolovna zůstávala důležitou součástí života obce také v poválečných desetiletích.
V roce 1974 prošla rozsáhlejšími opravami v rámci tehdejších dobrovolných stavebních akcí.
Rekonstrukce zahrnovala hlavní sál, chodby, vestibul i úpravy zastřešení prostoru nad jevištěm.
Opravy přispěly k zachování a dalšímu využívání budovy pro sportovní i společenské účely.
Význam sokolovny spočíval také v tom, že vytvářela podmínky pro různé sportovní oddíly a umožňovala pravidelné setkávání obyvatel Starého Města.

6. Historie stolního tenisu ve Starém Městě
Dlouholetá soutěžní tradice
Stolní tenis má ve Starém Městě dlouholetou tradici.
Přesné datum založení zdejšího oddílu stolního tenisu zatím není doloženo. Dochované soutěžní výsledky však potvrzují, že staroměstští stolní tenisté působili v organizovaných soutěžích nejpozději na přelomu tisíciletí.
Oddíl během své historie nastupoval v okresních i krajských soutěžích a postupně vytvářel několik družstev.
Rok 2000 – účast v oblastní soutěži
Jeden z nejstarších dohledaných výsledkových záznamů pochází z října 2000.
Sokol Staré Město tehdy nastupoval v oblastní soutěži mužů, skupině C.
Historický výsledkový archiv zaznamenává například utkání proti TJ TŽ Třinec B, ve kterém Staré Město podlehlo 4:10, a utkání proti Sokolu Ropice s výsledkem 0:10.
Tyto výsledky jsou dokladem tehdejší účasti klubu ve vyšší než okresní soutěžní úrovni.

7. Rok 2003 – čtvrté místo v krajské soutěži
Významného soutěžního výsledku dosáhli staroměstští stolní tenisté v sezóně 2002/2003.
Družstvo Sokol Staré Město obsadilo 4. místo v krajské soutěži mužů, skupině C.
Konečnou tabulku zveřejnil Brušperský zpravodaj v květnu 2003.
Staroměstští stolní tenisté odehráli 22 mistrovských utkání, z nichž 14 vyhráli a 8 prohráli.
Dosáhli skóre 173:124 a získali celkem 50 bodů.
V konečném pořadí skončili za družstvy TJ Frenštát pod Radhoštěm B, Sokol Příbor A a TJ Sokol Brušperk B.
Ve stejné sezóně působilo také družstvo Sokol Staré Město B, které obsadilo 8. místo v okresním přeboru mužů.
Výsledky tak potvrzují, že klub měl již v tomto období minimálně dvě soutěžní družstva.

8. Sezóna 2009/2010 – úspěchy tří družstev
Další významné období v historii místního stolního tenisu představuje sezóna 2009/2010.
Podle článku zveřejněného ve Staroměstském zpravodaji v červnu 2010 reprezentovala klub tři družstva.
Družstvo A – okresní přebor
A družstvo obsadilo 2. místo v okresním přeboru mužů.
Přestože se jednalo o velmi dobré umístění, na postup do vyšší soutěže nestačilo.
Podle následného hodnocení činnosti Sokola tvořili základ družstva David Typovský, Roman Lukšík, Rostislav Chýlek a Marek Čechál.
Družstvo B – postup do vyšší soutěže
B družstvo dosáhlo rovněž 2. místa, tentokrát v okresní soutěži 2. třídy.
Toto umístění mu zajistilo postup do okresní soutěže 1. třídy.
Mezi tehdejší hráče patřili Radomír Žvak, Roman Sikora, Václav Typovský a Lubomír Richter.
Družstvo C – působilo v okresní soutěži 3. třídy, skupině B.
Sezónu dokončilo na předposledním místě.
V dobových materiálech jsou mezi jeho hráči zmiňováni Radim Puda, Jaromír Kaňok, Igor Demeter a Tomáš Kaňok.
Působení všech tří družstev dokládá šíři tehdejší oddílové činnosti – od výsledkově úspěšných týmů až po hráče, pro které byl hlavní motivací samotný sport a pravidelné setkávání u stolů.

9. Osobnosti staroměstského Sokola
Významnou osobností historie místního Sokola je Ing. Radomír Žvak.
Jeho jméno se opakovaně objevuje v dobových článcích věnovaných sportovnímu a společenskému životu ve Starém Městě.
V roce 2010 působil jako starosta místního Sokola a zároveň se aktivně podílel na činnosti oddílu stolního tenisu.
V obecním zpravodaji pravidelně informoval o sportovních výsledcích, činnosti Sokola, společenských akcích a péči o budovu sokolovny.
Zvláštní pozornost věnoval také spolupráci s dalšími místními organizacemi a pořádání akcí pro děti.

10. Sokolovna v novém tisíciletí
Na začátku 21. století pokračovaly opravy a modernizace sokolovny.
Dobové články dokládají investice do plynofikace, vytápění a stavebních úprav.
V roce 2010 byly provedeny další opravy, mezi které patřila oprava střechy nad některými částmi budovy, úprava vstupních schodů a výměna oken ve velkém sále a na pódiu.
Podle tehdejšího starosty Sokola Radomíra Žvaka dosáhly investice do oprav v uvedeném roce částky přesahující 120 tisíc korun.
Sokolovna nadále sloužila sportovním oddílům, společenským akcím, dětským programům i dalším aktivitám místních obyvatel.

11. Současnost stolního tenisu – sezóna 2026/2027
Tradice soutěžního stolního tenisu pokračuje ve Starém Městě také v současnosti.
V sezóně 2026/2027 reprezentují místní oddíl tři družstva.
Sokol Staré Město A nastupuje v okresním přeboru, družstvo B v okresní soutěži 3. třídy a družstvo C v okresní soutěži 5. třídy.
Výsledky, soutěžní tabulky a statistiky jednotlivých družstev jsou dostupné prostřednictvím oficiálního výsledkového systému STIS.
Domácím působištěm stolních tenistů je sokolovna na adrese Jamnická 271, Staré Město u Frýdku-Místku.
Pro hráče je k dispozici šatna, sociální zařízení a bezdrátové připojení k internetu. Vytápění sokolovny zajišťuje kondenzační kotel.

12. Tradice, na kterou navazujeme
Historie TJ Sokol Staré Město je historií několika generací sportovců, funkcionářů a dobrovolníků, kteří se podíleli na rozvoji sportovního a společenského života v obci.
Od vybudování sokolovny v roce 1929 přes úspěšné působení stolních tenistů v krajských a okresních soutěžích až po současnou činnost oddílu představuje Sokol důležitou součást místní sportovní tradice.
Naším cílem je tuto tradici zachovávat, rozvíjet stolní tenis ve Starém Městě a vytvářet kvalitní podmínky pro současné i budoucí generace hráčů.